Published: June 18, 2017

Nebývá častým zvykem, abych se opájel atmosférickým black metalem, ale když mi přišla na recenzi nová deska amerických MAVRADOXA, ztratil jsem se v nekonečnu. Bylo to jako pohlazení drsným smirkovým papírem po obličeji. Vznášel jsem se na chmurných motivech jako můra kolem lampy. Shořel jsem, několikrát, sám v sobě. Musel jsem ven, protože tahle hudba je určena na dlouhé procházky po lesních pěšinách. Doporučím vám tedy tentokrát vypnout počítač, mobilní telefon a zahalit se do stínů starých stromů. 

"Lethean Lament" je albem nebývale pestrým, rozechvělým, posmutnělým, kousajícím, drásajícím. MAVRADOXA si hraje s náladami podobným způsobem, jako třeba AGALLOCH, ALDA, FALLS OF AUROS, FEN, ULVER, ALCEST. Sází se hlavně na temnotu, věčnost a smutek. Tahle dvojice opravdu ví, jak se zachytit drápem v mé mysli. Postupně, polehoučku. Člověk našlapuje na loňské jehličí, mžourá do šerosvitu, houpe se do rytmu bicích a větru. Nasává vše celým tělem. Je najednou součástí přírody, všehomíra a vnímá všechnu tu pomíjivost a pinožení lidského druhu. Šeptám slova textů spolu s kapelou a říkám si, že tohle album se opravdu povedlo. Je v něm spousta emocí, jiskření, čirého zoufalství a hlavně - vynikající hudby. Atmosférický black metal, který musel vzniknout uprostřed hlubokých lesů. Skvostná záležitost pro všechny potemníky.

Nové CD "Lethean Lament" amerických MAVRADOXA mi připomíná zběsilý tanec na ledovém ostří. Našlapujete bosýma nohama a pálí vás chodidla. Krev pomalu houstne a do žil se vkrádá chlad. Američtí maniaci nahráli další temnou studenou black metalovou desku. Líbí se mi určitý pach smutku, kterou ze skladeb cítím. Pokud máte rádi black metal v jeho klidnější podobě, potom je pro vás novinka povinností. Nahrávka se velmi dobře poslouchá a stává se postupně jedem, pronikajícím přímo vaší mysli. Pronásledují mě vlci a já se snažím marně uniknout. Nakonec umírám roztrhaný a zmrzlý v zasněžené krajině. Black metal, zahraný s ledem v srdci!